Iquitos, 1999
Proč vlastně šamani odcházejí během výcviku tak hluboko do džungle?
Nejdůležitější je ochranná funkce Madre Selvy... Masív džungle chrání naši duši a mozek před vlivy a návštěvami temných sil z galaktického dna, z kosmického podsvětí. Džungle byla stvořena Světlými Silami, silami, které milují a podporují Život. Stromy nás odstiňují od té kluzké ničivé tmy... PROTO je také příroda likvidována. Šamani věří, že ničení džungle řídí mocní démoni, jejichž záměrem je se k NÁM díky tomu dostat.
A ty sám tomu věříš?
Samozřejmě. To vůbec není produkt primitivního myšlení. Je to informace získaná cestou mimosmyslového vnímání. Je tak těžké to pochopit? Všechno řídí mysl – tedy i celý proces ekologické planetární destrukce. A nemusí to být jen naše mysl. Některé nehmotné dimenze jsou plné zrůdných energetických životních forem. A tyto druhy života jsou závislé na čerpání životní energie z NÁS, vtělených duší. Příroda nás od nich odstiňuje svojí vibrací. A tak se ji rozhodli tito tvorové zničit. Činí tak přes svoje loutky – všechny ty „velké šéfy“ byznysu a superkorporací... Ale v pozadí jsou opravdu „démoni“... Ti parchanti se nás snaží docela chytře zbavit té poslední ochrany... Až bude plášť původního panenského pralesa, odrážející jejich vlivy po celé Zemi rozstříhán a spálen, budeme proti nim stát už zcela bezmocní. Oni můžou do všech měst – do „Sračky“, jak by řekl šaman, se potápějí lehce... Zkažená místa Země je mocně přitahují. Do kontaminovaných zón mohou vstupovat a volně zde operovat. Vše je to o vibracích a energetických polích. Paraziti jsou v podstatě obyvatelé subtilnější reality, nejsou to fyzičtí tvorové. Příroda vyzařuje mocné kmity, o které si rozbijí palici jako o betonovou zeď. Zbytků čisté Přírody se proto bojí. Stromy oni chápou jako Boží zbraně, namířené proti nim. Proto se snaží, seč můžou, je všude ničit. A chráněné okrsky Země mizejí jeden za druhým. Země – to je z pohledu šamana neustálý boj.
A kdo s kým vlastně bojuje?
Kdo? No je to jako v pohádce, kterou realita ve své podstatě je... Nepřetržitě zde bojují síly Dobra se silami Zla. Na tomhle se nic nemění už tisíce let. Šamani světlých linií noc co noc opouštějí těla, aby sváděli bitvy ve stratosféře a na orbitální dráze... A to je to podle nich na Zemi ještě dobré! V některých částech Multiversa nakonec vše skončí děsivou obrovskou bitvou. Batalla Grande tomu říkají...
Kosmickou válkou? To snad ne…
Ale ano. Už nesčíslněkrát k takové Velké Bitvě prý došlo. Celé světy jsou v takových bitvách taveny a rvány na kvanta... nejen světy, o něž se bojuje, ale dokonce i sousední světy a dimenze se následkem takových bitev kroutí, jsou doslova trhány na kusy a kvanta, z nichž sestávají, vibrují tak divoce, že čas přestává být časem, hmota hmotou a prostor prostorem.
Jakými zbraněmi se bojuje v takové kosmické bitvě?
Je to stejné jako bitvy bílých a černých magických bratrstev někde nad pralesem nebo nad Zemí... Jenom rozměry takových bitev jsou prostě daleko větší. Magické šamanské bitvy – to je při vší jejich vážnosti a významu jen taková malá klukovská honička.
Daly by se tyto bitvy pojmenovat jako války bohů?
Proč ne? Všichni jsme bohové. Naši „učitelé“ jsou prostě pokročilejší bohové. Vládnou již vědomě vesmírnými silami... Většina skutečných šamanů ale nepovažuje své učitelské bytosti za bohy… Dobře vědí, že i my jsme vskrytu stejnými bohy jako oni. Víte, Světlí učitelé nechtějí, abychom je uctívali. To chtějí jen ti černí. Bytosti, kterým šamani říkají Maestros de Estrellas, nejsou nikdy povýšené. Snaží se svým vtěleným bratříčkům naopak vysvětlit, že jsou zcela totéž, co oni. „To, čím jsme teď my, se vy stanete také“ - TO je jejich nejčastěji opakované sdělení. Ale lidé bohužel touží po tom, aby mohli někoho uctívat, protože na Zemi získali i zvířecí přirozenost… Svým způsobem je to pochopitelné, mluvíme-li o starověku, ale v tomto stádiu naší evoluce je uctívání už jen zbytečné břemeno. Toužíme po tom, aby nás někdo vedl temnotou za ruku. A čím je ruka, která nás vede, pevnější a větší, tím větší pocit jistoty zažíváme... Lidé jsou jako malé, vystrašené děti, které zabloudily v nočním lese, plném strašidelných zvuků... A když se před nimi náhle zjeví někdo silný, hledají u něj ochranu. Bohužel dokonce i tehdy, když je to očividný darebák a vede je špatným směrem, chodí s nimi v kruzích aby z nich sál energii jejich strachu... Proto vzniklo uctívání. Ale dobře si zapamatujte, jak zní pravidlo kosmické hry: Jen parchant z temnot se nechá uctívat.
Proč je uctívání pro nás tak špatné?
Protože se rodí ze strachu. VŠE, co se zrodilo z lidského strachu, není dobré ani pro člověka, ani pro duši, ani pro tuto planetu, ani pro vesmír.
Setkal jsi se někdy s černými mágy?
Bohužel ano. Vím, že existují.
Černí mágové své učitele uctívají?
Jistě. Vždyť se jich bojí. Uctívání je forma strachu z někoho. Uctívají ty své potvory, slouží jim a bez reptání udělají vše, co jim ty obludy přikážou udělat.
To jsou černí mágové opravdu tak nevědomí? Cožpak neví, s kým mají tu čest?
Ano. Jsou nevědomí. I když někteří z nich disponují pro běžného člověka „zázračnými“ schopnostmi.
Setkal jsi se i s takovými černými mágy?
Ano. Jeden byl zvlášť vypečený. Říkalo se mu Don Lucho a byl to opravdu až archetypální gauner. Nebyl to Indián. Byl to původem Číňan, připojil se k nějaké strašné linii mágů na pobřeží. Džungle se až panicky bál. Měl k ní odpor - a ona k němu. Džungle je inteligentní Bytost a jasně pozná, kdo je její nepřítel. Takový člověk skutečně může v místech, kde jiný nalezne v džungli Ráj, nalézt "green Hell". Jeho „učitelé“ mu poskytovali obrovskou energii, ale ještě větší energii musel on poskytovat jim. V době, kdy mě kontaktoval, žil přímo na naftové plošině. Pracoval pro naftovou korporaci, odstraňoval nepohodlné lidi stylem probodnutí figurky woodoo a podobně... Platili mu královsky! Víte, naftaři mají tolik peněz, že zaplatí každému, kdo za ně odvede špinavou práci. Misionářům, černým mágům, najatým zabijákům, kteří jdou před nimi a "čistí" džungli...
A jak získával tento černý mág svoji sílu?
Jak? Přece přinášel svým obludám lidské oběti. Také sexuálně zneužíval na radu Dravců možná stovky malých chlapců. Ten blázen se kvůli nim doopravdy pokusil zabít i mě, když mě označili jako "objekt k likvidaci"! Ale to mu jaksi nevyšlo... Byl z toho prý upřímně a dlouho nešťastný, chudák.
To je dost šílené...
To je... Ale musíte si uvědomit, že většina lidstva sloužila po tisíce let těmto nehmotným bestiím... Aztékove, Mayové - KOMU myslíte byla určena energie stoupající z horkých srdcí vytrhaných ze statisíců hrudí? Inkvizice jim servírovala lidské oběti podstatně lépe. Házela do tlam Dravců vždy navíc ty nejlepší lidi vybrané ze stáda... Lidé byli jemnohmotným obludám servírovaní v éře tak zvaného křesťanství po miliónech - navíc vždy po dlouhém, strašném mučení - a to trvalo celé stovky let. PROTO měla církev takovou moc a sílu! Dravci ji předali část své moci, aby je naopak zásobila potravou... Byla to taková kosmická symbióza ZLA. Ale je dobře vidět, jak to celé funguje na konkrétním příkladu a zblízka... Ten Don Lucho byl pro mě vlastně požehnáním. Skrze něj jsem mohl lépe pochopit, JAK na Zemi dravci využívají lidské bytosti.